Depresivní okénko
Tak jsem dnes opět po velmi dlouhé době zavítala do knihovny a neměla jsem to dělat. Teda jedinej plus je, že jsem aspoň konečně vrátila ty knížky za minulej rok. Tímto se omlouvám všem potenciálním čekatelům z řad budoucích čtvrťáků. Fakt to dřív nešlo, no znáte to :D Hlavně že se pak vždycky rozčiluju, když nějakou učebnici nedostanu.
Ale o tom jsem mluvit nechtěla. Mimo jiné jsem si totiž taky vyzvedla knížky na páťák. A řeknu vám, že to bude teda asi velmi kvalitní rok. Když jsem tu hromadu viděla, tak jsem si znovu připadala jako v prváku. A to tam chybí ještě dvě tlusté bichle vnitřního lékařství. Posuďte sami :(
Ani letos zřejmě ta natěšenost na nový semestr, potažmo rok, neklapne.
Jo, asi mám podzimní depresi.
Nejvyšší čas na vyšilovací kočičku. Až vám bude ve zkouškovém hrabat, tak doporučuju, bezvadně vás to dorazí. A dokonce se dá poslouchat deset hodin, no neberte to.
